Historie v datech:

· Založen v Camp Douglas, Chicago, Illinois, Svolán 30. listopadu 1861.

· Přesun z Chicaga do Bentonových kasáren.

· 16-27. února 1862 do Pilot Knob a do Reeve's Station na Big Black.

· Do května 1862 připojení k Steelově divizi v oblasti jihovýchodní Missouri.

· Do července samostatnou součástí Curtisovy Armády jihozápadní Missouri.

· Do prosince 1862 v oblasti východního Arkansasu.

· Do ledna 1863 2nd Brigade, 3rd (Cavalry) Division v oblasti východního Arkansasu a Tennessee.

· Do dubna 1863 2nd Brigade, 2nd Cavalry Division, 13th Army Corps v oblasti Tennessee.

· Do června 1863 2nd Brigade, 1st Cavalry Division, 16th Army Corps v oblasti Tennessee.

· Do srpna 1863 1st Brigade, 1st Cavalry Division, 16th Army Corps.

· Do dubna 1864 2nd Brigade, 1st Cavalry Division, 16th Army Corps.

· Do června 1864 3rd Brigade, 1st Cavalry Division, 16th Army Corps.

· Červenec 1864 1st Brigade, Cavalry Division, oblast západní Tennessee.

· Do listopadu 1864 2nd Brigade, 1st Cavalry Division, oblast západní Tennessee.

· Do července 1865 2nd Brigade, 5th Division Cavalry Corps, Mississippi.

· Do října 1865 oblast Alabama.

· V březnu přesunut do Jacksonportu v Arkansasu, kde pobýval do června.

· 14. května činnost u Cotton Plant.

· 21. května Village Creek.

· 26.-29. května průzkum terénu od Jacksonportu směrem k Augustě a Des Arc.

· 28. května Cache River Bridge.

· 2. června Galloway Farm poblíž Jacksonportu.

· 2. června Waddell's Farm, Village Creek (Company "A" "C" "K" "M").

· 12. června detašován poblíž Jacksonportu.

· 23. června průzkum terénu směrem k Augustě (Co. "F").

· 26. června - 14. července pochod do Heleny v Arkansasu.

· 27. června Stewart's Plantation, Village Creek.

· Služba v Heleně do dubna 1863.

· 5.-8. listopadu 1862 výprava z Heleny do Moro.

· 13. srpna Clarendon.

· 1. listopadu Marianna.

· 8. listopadu Lagrange.

· 27. listopadu - 5. prosince výprava z Heleny do Grenady v Mississippi.

· 1. prosince Yocknapatalfa poblíž Mitchell's Cross Roads v Mississippi.

· 3. prosince Oakland.

· 9.-16. ledna výprava k Duvall's Bluff.

· 4.-11. dubna přesun do Memphisu a následně do Germantownu v Tennessee.

· 21.-26. května výprava z Lagrange do Senatobie v Mississippi.

· 23. a 25. května Senatobia.

· 16.-25. června operace v severozápadní Mississippi.

· 16.-17. června poblíž Holly Springs v Mississippi.

· 13. července Jackson, Tennessee.

· 16.-20. července průzkum z Germantown.

· 28. července Coldwater.

· 12.-23. srpna výprava z Memphisu do Grenady v Mississippi.

· 17. srpna Grenada.

· 11.-16. září výprava z LaGrange do Toon's Station.

· 16. září Montezuma.

· 4.-17. října operace v severní Mississippi a západní Tennessee.

· 6. října Lockhart's Mills.

· 8. října Salem.

· 12. října Ingraham's Mills poblíž Byhalia.

· 13. října Wyatt's, řeka Tallahatchie.

· 3.-5. listopadu operace v Memphisu a Charlestonu.

· 3. listopadu Colliersville.

· 5. listopadu Moscow.

· 28. listopadu -10. prosince operace u Memphisu a Charlestonu proti Leeovu útoku.

· 3. prosince Saulsbury.

· 3.-4. prosince Wolf Bridge poblíž Moscow.

· 4. prosince průzkum.

· 13. prosince poblíž Colliersville.

· 27. prosince poblíž Moscow.

· 2.-28. prosince Colliersville.

· 16. ledna Oak Ridge.

· 1.-26. února Smithova výprava z Colliersville do Okolony v Mississippi.

· 18. února poblíž Okolony.

· 18. února Aberdeen.

· 18. února New Albany.

· 20.února West Point a New Albany.

· 21. února Okolona.

· 22. února Ivey's Hill poblíž Okolony.

· 16. března regiment demobilizován. Veteráni získali svolení k opuštění posádky do 27. dubna.

· 1.-13. června Sturgisova výprava do Mississippi.

· 10. června Brice's či Tishamingo Creek poblíž Guntownu.

· 11. června Ripley.

· 5.-21. července Smithova výprava do Tupelo.

· 11. července kolem Pontotocu.

· 13. července Camargo's Cross Roads, Harrisburg.

· 14.-15. Tupelo.

· 15. července Old Town Creek.

· 1.-30. srpna Smithova výprava do Oxfordu v Mississippi.

· 7.-9. srpna řeka Tallahatchie.

· 9. srpna Hurricane Creek a Oxford.

· 13.-14. a 19. srpna Hurricane Creek.

· Listopad - prosinec: operace v západní Tennessee a Alabamě proti Hoodovi a nashvillské tažení (Tennessee).

· 9.-13. listopadu výprava z Memphisu do Moscow.

· 11. listopadu Shoal Creek.

· 16.-20. listopadu Shoal Creek.

· 22. listopadu Lawrenceburg.

· 24. listopadu Campbellsville.

· 24.-27. listopadu Columbia, Duck River.

· 28. listopadu Mt. Carmel.

· 30. listopadu Franklin.

· 15.-16. prosince bitva o Nashville.

· 17.-28. prosince pronásledování Hooda k řece Tennessee.

· 17. prosince Brentwood a řeka West Harpeth.

· 18. prosince Spring Hill.

· 19. prosince Franklin Pike, Curtis Creek a Rutherford Creek.

· 20. prosince Columbia.

· 24. prosince Lynnville a Richland Creek.

· 25. prosince Anthony's Gap poblíž Pulaski.

· 19.-23. února výprava z Eastport do Russellsville v Alabamě.

· 20. února Tuscumbia.

· Do července služba v Huntsville, Florence a v Gravelly Springs - Alabama, v Eastportu - Mississippi.

· 23. června přesun do Iuky v Mississippi a 4. července do Decaturu v Alabamě.

· 20. srpna do Montgomery a Selmy v Alabamě a poté do Gainesville.

· Do října služba v oblasti Montgomery v Alabamě.

· 31. října 1865 rozpuštěni v Selma ve státě Alabama.

ZTRÁTY BĚHEM SLUŽBY

· 1 důstojník a 45 mužů zabito a smrtelně zraněno.

· 6 důstojníků a 241 mužů zemřelo na nemoci.

· Celkem 293.

Jakub Kakuška přistoupil dobrovolně dne 3. října roku 1864 a sloužil až do konce války; čestně propuštěn byl dne 13. října 1865. Později usadil se v Chicagu.

Je docela složité hledat Čechy, protože jejich jména jsou leckdy značně zkomolena.

V kompanii I tohoto krajana naleznete pod tímto jménem Jacob KASHKUSHKA.

Druhým Čechem byl Vojtěch G. Pinter. Dne 3. října roku 1864 přistoupil k 9.pluku illinoiské jízdy. Narozen ve Vodňanech, do Chicaga přijel v roce 1854. Pinter súčastnil se nesčetných bitek a zakusil veškeré bědy válečné. Po skončení války navrátil se ke svým rodičům do Lockportu, však krátce na to zemřel, jelikož z války přinesl si těžkou chorobu. Bližších zpráv po sobě nezanechal.

V kompanii I tohoto krajana naleznete pod tímto jménem Albert G. PAINTER.

Jediný rozpor je mezi Dějinami Josefa Čermáka, kde oba zmínění Češi jsou psáni v setnině (kompanii) C, a celkovou soupiskou vojáků regimentu. Jak si můžete v našich odkazech zjistit, jsou zde vypisováni v setnině (kompanii) I !!!

9. regiment jezdectva byl založený v Camp Douglas poblíž Chicaga ve státě Illinois na podzim roku 1861 plukovníkem Albertem G. Brackettem a do služeb Spojeným státům byl uveden 30. listopadu.

16. února 1862 vyrazil z Chicaga, po železnici se přesunul do kasáren Benton poblíž St. Louis ve státě Missouri a poté do Pilot Knob. Odtud pochodoval do Reeve's Station na Velké černé řece a byl přiřazen k 3. brigádě divize generála Steela, sloužícímu v oblasti jihovýchodní Missouri.

Z Reeve's Station pochodoval do Jacksonportu v Arkansas, kde byl plukovník Brackett ponechán ve velení. Další část divize se přesunula do Batesvillu, kde se připojila k jihozápadní armádě pod vedením generálmajora S. R. Curtise.

21. května byl vojín P. W. Pringle z Company F chladnokrevně zavražděn rebely a jeho tělo zůstalo ležet v bažině u Jacksonportu. 24. května regiment překročil černou řeku a utábořil se v lesích.

28. května se 5 kompanií pod velením podplukovníka Hirama F. Sicklese dostalo do potyčky s Konfederáty u Cache River Bridge. Se značnými ztrátami je zahnali. Zraněn byl pobočník Blackburn a vojín Tift.

Kapitán Blakemore se ve stejný den dostal s částí tří kompanií regimentu do potyčky s Konfederáty u silnice do Augusty. Byli zajati 2 konfederační vojáci, z nichž jeden byl vážně zraněný.

Po přiblížení konfederačního dělového člunu Maurepas 2. června regiment ustoupil o 2,5 míle. Hned jak loď odplula, regiment se vrátil na své původní místo.

12. června se konfederačním vojákům podařilo zajmout 5 mil od Jacksonportu poblíž Waddellovy farmy cenný vlak, ale byli naprosto poraženi a zahnáni plukovníkem Brackettem a dvěma kompaniemi missourské kavalerie a čtyřmi kompaniemi devátého regimentu. 28 mužů bylo zabito, zraněno a pohřešováno. Na naší straně bylo 13 zraněných a pohřešovaných.

Kapitán Marland L. Perkins s jeho kompanií provedl v červnu průzkum směrem k Augustě, dolů po břehu Bílé řeky. Měl dvě potyčky s nepřítelem, kdy byl zabit konfederační voják a na jeho straně byl zabit jeden kůň a další dva zraněni. Do tábora se vrátil 23. června.

27. června 1862 nepřítel znovu zaútočil na vládní vlak poblíž Stewartovy plantáže. S velkými ztrátami byl zahnán a cenný vlak zachráněn. Na naší straně byli dva zabití a 31 mužů bylo zraněno. Mezi zraněnými byli i plukovník Brackett, major Wallis,pobočník Blackburn a kapitán Knight. Pět zabitých nepřátelských vojáků zůstalo ležet na zemi.

To bylo v den, kdy se regiment s celou armádou generála Curtise vydal na pochod do Heleny. Během pochodu zemřelo kvůli útrapám pět mužů, protože bylo téměř nemožné získat po cestě vodu. Byl to jeden z nejslavnějších pochodů Občanské války. V Heleně byl regiment přidělen k 3. brigádě plukovníka Cyruse Busseye, kterážto spadala pod divizi generála A. P. Hoveye a generála Steela z oblasti jihovýchodního Arkansasu.

15. září regiment získal dvě dvanáctilibrové houfnice, které byly určeny poručíku E. G. Butlerovi.

Během bojů u La Grange v Arkansasu dvou kompanií regimentu spolu s vojáky z dalších regimentů pod velením kapitána Marlanda L. Perkinse si tyto zmíněné houfnice velice dobře poradily se značně silným nepřítelem, který nakonec ztratil více než 50 mužů, zatímco na naší straně byly ztráty nepatrné. To bylo 8. listopadu. Také jsme odrazili útok dvou texaských regimentů. Během noci na 11. října část regimentu poblíž Heleny v Arkansasu zajala rebelskou hlídku sestávající z dvanácti mužů.

V průběhu listopadu a prosince 1862 brigádní generál C. C. Washburn vedl výpravu složenou z částí několika regimentů kavalerie z Heleny přes řeku Mississippi ve státě Mississippi. Dostal se do křížku s nepřítelem u Okolony 6. listopadu a u Coffeeville 7. listopadu. V obou případech byl úspěšný a splnil hlavní cíl své výpravy - vůdcům rebelských jednotek vnuknout mylnou domněnku, že jeho vojáci jsou předsunutou hlídkou velké unionistické armády, která byla vyslána, aby zabránila ústupu generála Price a jeho rebelů ze svých pozic. Price tomu uvěřil a také podle toho jednal. Washburnův velitel major Henry B. Burgh měl 150 mužů z 9. illinoiského.

9. ledna 1863 9. illinoiský pochodoval pod velením generála Gormana z Heleny k Duvall's Bluff. 7. dubna se přesunul po řece Mississippi do Memphisu v Tennessee, a 12. dubna do Germantownu, kde byl přidělen k McCrillově brigádě jezdectva 16. armádního sboru. 28. července se utkali s nepřítelem u Coldwater ve státě Mississippi a 18. srpna u Grenady. 26. srpna se přesunuli do La Grange v Tennessee. 13. října provedli u Salemu v Mississippi útok na nepřítele, kdy po celodenním boji rebelové během noci začali ustupovat.

8. listopadu se přesunuli z La Grange do Corinthu a brzy se zase vrátili. Pochodovali do Colliersvill, kde byli přiděleni k 2. brigádě jezdecké divize 16. armádního sboru. U Saulsbury v Tennessee se utkali s nepřítelem a u Moscow se setkali s 4. divizí pod vedením generála Griersona. Na těchto bojích se 9. illinoiský podílel velmi významně.

V lednu 1864 byl regiment součástí 2. brigády vedené plukovníkem Albertem G. Brackettem z Griersonovy divize 16. sboru Tennesseejské armády v Colliersville a detašovaná jednotka pod majorem Irem Giffordem měla ostrou potyčku s částí Forrestových mužů, jenž provedli útok na memphiskou a charlestonskou železnici. Několik nepřátel bylo zabito a zraněno.

11. února 1864 se regiment vydal pod vedením generála Shermana spolu s unionistickou jednotkou pod vedením generála Williama Sooye Smithe, velitele jezdectva Mississippské divize, vstříc nepříteli, s cílem zničit rebelskou kavalerii vedenou generálem Forrestem. Co nejrychleji se přesunul skrz území, v New Albany bez odporu překročil řeku Tallahatchie River a přesunul se k Okoloně, na mobilskou a ohijskou železnici. Během přesunu se utkal s nepřítelem 20. února u West Pointu, 21. února u Okolony a 23. února u Mount Ivy. Zatímco část mužů byla poslána ohrožovat Columbus, hlavní voj se sunul dál a ničil obrovská množství kukuřice, bavlny a dalších konfederačních zásob. Regiment se vrátil do Germantownu 24. února. Přestože hlavní cíl výpravy nebyl dosažen, kavalerie způsobila Konfederaci veliké škody.

16. března byl regiment ustaven veteránskou organizací a příštího dne odpochodoval do Memphisu, odkud se muži na veteránský opušťák vrátili do Illinois.

27. dubna se muži z regimentu vrátili do Memphisu a v krátké době se část z nich spolu s generálem Sturgisem vydala vstříc nepříteli. 10. června u Guntownu v Mississippi se naše jednotky setkaly se silným odporem a musely ustoupit. 9. illinoiský zformoval zadní hlídku. Ze 160 mužů bylo 5 mužů zabito, 23 zraněno a 12 zajato.

Po neúspěchu této expedice byla dána dohromady další pod vedením generála Andrewa J. Smithe. Vydala se do Saulsbury a do Pontotoe, kde došlo 11. července k bojům. K dalšímu střetu došlo poblíž Tupela, kdy byli Konfederáti zahnáni a na poli po nich zůstalo ležet velké množství zraněných a mrtvých. Příštího dne, 15. července, došlo k těžkým kavaleristickým bojům u Old Town Creeku, kde 9. illinoiský uspěl a posléze se vrátil do Memphisu.

Pod vedením kapitána Williama C. Blackburna se regiment znovu vydal na cestu 30. září a po překročení řeky Tennessee u Cliftonu a pronásledoval rebely pod velením generála Wheelera přes Waynesboro, Lawrenceburg, Florence, Waterloo, Hamburg a Savannah do Cliftonu. Znovu se vrátili do Florence, kde se setkali s armádou generála Hooda. Divize, k níž byl 9. illinoiský přiřazen, svedla 9. listopadu tvrdé boje u Shoal Creek v Alabamě. 19. listopadu překročili řeku a o dva dny později zaútočili na nepřítele u Lawrenceburgu v Tennessee. Dvě divize nepřítele je donutili znovu překročit řeku, přičemž jeden batalion zůstal oddělený, prošel rebelskou linií a byl donucen zůstat v týlu nepřítele až do chvíle, kdy pod rouškou tmy mohl znovu překročit řeku a připojit se ke svým spolubojovníkům.

Několik dalších dnů po potyčce s předvojem nepřítele u Campbellvillu v Tennessee měl regiment plné ruce práce. Musel čelit mnohonásobné přesile rebelů a v momentě, kdy jim došla všechna munice, bojovali proti Konfederátům holýma rukama, používali své pušky jako kyje a dělali vše pro to, aby zpomalili postup nepřítele.

9. illinoiský se 30. listopadu 1864 zúčastnil drsné bitvy u Franklinu v Tennesee a dělal vše, co bylo v jeho silách, aby odolal náporu Konfederátů pod vedením generála Hooda. Tato bitva byla ministerským předsedou Stantonem prohlášena za nejkrvavější bitvu celé války co do počtu zapojených vojáků.

15. a 16. prosince během velkých bitev o Nashville byl regiment přidělen k 2. brigádě 5. divize jezdeckého sboru a držel se své dobré pověsti. Účastnil se dobře vedeného úderu na pevnůstku obsazenou nepřáteli, kterou nakonec dobyli a zároveň získali čtyři kusy děl a 150 zajatců.

Armáda generála Hooda byla na ústupu a 9. illinoiský se podílel na jejím pronásledování, které vyústilo v její zničení,a střetli se s jejími částmi u Brentwoodu, u Franklinu, u Rutherford's Creeku a u Rossovy farmy. V té době byly cesty neschůdné, řeky

"Ačkoliv bylo tažení krátké, mělo skvělé výsledky, jenž nebyly během této války ničím překonány a na které mohou být všichni zúčastnění právem hrdí!";

Následoval přesun do Huntsvillu, Florence, Eastportu a Gravelly Springs. Protože nebylo dostatečné množství koní pro kavalerii, Hatchesova divize byla zbavena svých zvířat, jenž byla vydána jiné divizi před jejich pochodem na jih, a následně 9. illinoiský byl 9. února 1865 také připraven o koně a zanechán v Eastportu. Když byli koně opět k dispozici, byli regimentu poskytnuty. Muži se mohli 23. června přesunout do Iuky ve státě Mississippi a poté 4. července do Decaturu v Alabamě. Odtamtud odešli do Montgomery, Selmy a Ainesvillu, a nakonec byli v Selmě ve státě Alabama 31. října 1865 vyřazeni ze služby a převeleni do Springfieldu v Illinois, kde mužstvo dostalo poslední žold a bylo rozpuštěno.

Jednotka jako celek odvedla dobrou práci a vždy měla dobrou reputaci. Sledovala nepřítele skrz bažiny i přes řeky, uprostřed letních veder i sněhových závějí a plným právem jí mohl stát děkovat a federální vláda jí mohla být vděčná.

Účast na arkansaském a nashvillském tažení a obdržení poděkování od generálů Curtise a Thomase bylo něco, na co mohli být hrdí a co přinášelo státu Illinois slávu.